Asi 30 let výzkumníci pozorují opice druhu Macaca fuscata v jejím přirozeném prostředí. V 1952 se jedna 18 měsíční samička naučila umýt zablácenou bramboru ve vodě. Tyhle opice milují brambory, ale nesnáší, když jsou špinavé od hlíny. Naučila tohle jiné mládě a jejich matky se to naučily taky. Tahle skupinka postupně rostla. Jen členové téhle skupiny myly brambory, ostatní opice se trápily se zablácenýma. Až počet členů téhle skupiny v roce 1958 dosáhl čísla 100. Druhý den, jako zázrakem všechny opice myly brambory ve vodě. Dosažení počtu opic, které uměly umývat brambory čísla 100, bylo zlomovým bodem, dosažení kritického množství, které uvedlo do pohybu spoustu energie a pomocí sítě vědomí 2 úrovně se to přeneslo na ostatní opice ve stádě, na opice na dalších ostrovech a na pevnině.
Všechny organismy jednoho druhu jsou napojeny na svou síť 2 úrovně vědomí. Na Zemi je nyní asi 15 miliónu takových sítí.
Zdroj: Prastaré tajemství květu života od Drunvalo Melchizedek